Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

My vědci jsme skeptičtí

6. 11. 2014 16:37:29
Ne každý vědec je nutně skeptikem, ač by to tak snad v ideálním světě býti mělo, ne každý skeptik je nutně vědcem, měl by však možná míti alespoň zběžnou představu o vědecké metodě i obecně o vědě a jejím fungování. To je teorie; propojení vědy a skepticismu má v praxi rozměry ještě další. Tak například jsou vědci i skeptici v pohledu mnohých zastánců alternativních medicín, konspiračních teoretiků i nadšených propagátorů všelikých pavědeckých hračiček označováni za lidi necitlivé, uzavřené ve svých matematických formulích a limitované vědeckými škatulkami možného a nemožného.

Když jsem dnes v posledním čísle časopisu Týden narazila na nesmírně milý rozhovor se zoologem Danielem Fryntou, okamžitě mne napadlo, že bych na něj chtěla právě v souvislosti s domnělou emocionální chudobou vědecké a skeptické obce upozornit na facebookové stránce Českého klubu skeptiků Sisyfos nějakým kraťoučkým textíkem o vztahu vědy a skepticismu, vzhledem k délce vzniklého textu však bude formát blogu vyhovovat přeci jenom více než facebookový status.

Daniel Frynta je přesně tím člověkem, který dokáže ve všech svých veřejných vystoupeních, jakož i při osobním setkání (což mohu sama dosvědčit) ukázat hluboké lidství členů vědecké komunity, aniž by přitom jakkoli kompromitoval nutnou metodologickou správnost svého bádání. Vzpomínky na dětství, sentimentální vztah k hadům a nadšení z objevů v rámci vlastního výzkumu jsou střídány poznámkami o nutnosti ověřovat a prověřovat správnost vědeckých výsledků, i kdyby šlo „pouze“ o hodnocení krásy hadů domorodými Papuánci. „My vědci jsme skeptičtí“ – nejen, ale především k našim vlastním objevům.

Ale proč? Ptá se nejeden alternativec, šaman či průkopník nevyčerpatelných zdrojů vesmírné energie? Mozek nás zbytečně omezuje, srdce nám řekne vše, co vědět potřebujeme. Pokud cítíme, že něco funguje, tak to funguje. Nepotřebujeme vědět proč a jak, stačí, když dáme lidem naději. Standardní medicína si s každou nemocí poradit neumí, a my těm lidem přece chceme pomoct, proč jim vymlouváte využití našich služeb?

Protože bez důsledné vědecké práce, kritického myšlení, dvojitě zaslepených experimentů a správně vyhodnocených statistických dat nikdy nevíme, co vlastně děláme, zda to skutečně funguje, a jakým způsobem by bylo možné naši činnost ještě vylepšit. Protože skutečnost, že medicína nezná lék na všechny druhy rakoviny, opravdu neznamená, že vás z ní vyléčí sluchátka přiložená na čelo a temeno hlavy. Protože naděje přidaná k tabletě účinného léku je přesně o ten účinný lék lepší, než naděje přidaná k cukrové piluli, o naději přidané ke sklenici jedovaté bazénové desinfekce ani nemluvě.

V rozhovoru se dočteme: „Bez zapojení emocí by nešlo chránit přírodu, ale vpustíme-li jich tam příliš a neohlídáme-li, jestli jsou na správném místě, můžeme napáchat víc škody než užitku.“ Pro příklad netřeba chodit daleko. Zrovna před rokem vypustili takzvaní ochránci zvířat z farmy v Dolní Cerekvi asi dvě stovky chovných norků. Některé se podařilo odchytit, řada jich však unikla a dodnes je údajně možné narazit v okolních lesích na jejich mrtvolky. Norci neuvyklí životu ve volné přírodě po vypuštění trpí značným stresem, a přečkají-li ho a naučí-li se v přírodě fungovat, ohrožují pro změnu naše domácí kunovité šelmy. Takováto „ochranářská“ akce tak končí v lepším případě prohrou vypuštěných zvířat (která v převážné většině případů prohrávají vlastní život), v horším případě pak i naší vlastní přírody (o problémech se zavlečenými druhy živočichů si můžete na internetu dohledat dostatek materiálů).

Ano, tohle je ekologie. V odvětvích typu alternativní medicína však slova Daniela Frynty platí neméně. Nepotřebujeme lékaře, který nad námi vybrečí rybník, potřebujeme lékaře, který ví, co dělá. Alternativní léčitel se může zdát citlivější, trpělivější, milejší a po všech stránkách sympatičtější než normální lékař, bez prověřených diagnostických nástrojů a léčebných postupů nám je však každá emoce k ničemu. Pokud si zlomíte nohu, také si ji nejdřív necháte srovnat a zasádrovat, a pak se teprve, považujete-li to za nutné, začnete prolévat nebo snad polévat Savem, proč tedy s bolestí v krku chodit nejprve za chiropraktikem, ať už ho máte seberaději?

Měli bychom rezignovat na větší míru zastoupení emocí a empatie v medicíně a ve vědě? Určitě ne. Ale přidejme je – v rozumné a zvládnutelné míře – skutečně do medicíny a do vědy, k prověřeným postupům, k řádně prováděné práci, a naopak se nedivme, je-li občas pro některé lékaře či vědce zajímavější naše nemoc než my samotní. V nepříliš povedeném thrilleru Žízeň říká postava vodního inženýra hraná Adamem Arkinem (doktor Aaron Shutt z Chicago Hope) parazitologovi rozplývajícímu se nad vynalézavostí jednobuněčného Cryptosporidia: „Pane doktore, až budete mít někdy děti, a někdo vám poví, že parazit, který je zabíjí, je zajímavý, dáte mu přes ústa.“* Asi jo. Ale je to ošemetné. Stejně, jako se nechrání nehezká či nenápadná zvířata, kdo zkoumá parazity, kteří nejsou ničím zajímaví? A kdyby snad byl někdo přinucen, jak moc naplno do takového výzkumu půjde? Potřebujeme lidi nadšené více z eboly než z možných zisků – aby se zkoumala ebola a nikoli marketingové možnosti případného polopovedeného léku. Naše srdce je často v předmětu našeho výzkumu, tam nás to baví, tam to máme rádi – a proto si výzkum nechceme pokazit špatnými metodami, pustými spekulacemi a „magickým myšlením“. To, co se jeví jako bezcitnost, může být často jen převtělenou vášní.

Mimochodem, kolik vášně se asi skrývá v oblastech, které, když se jim věnujete skutečně pořádně, nesouhlasí s fyzikálními principy tohoto vesmíru? Do čeho potom takový léčitel dává svou vášeň? To je otázka do pléna...

* Cituju po paměti.

Chcete-li se sami zapojit do pokusů zejména z oblasti evoluční psychologie, navštivte naši webovou nebo facebookovou stránku. Na facebooku se můžete rovněž dozvídat zajímavosti z naší laborky i z jiných koutů vědeckého světa a soutěžit o zajímavé ceny.

A pokud vás zajímá naopak něco z našeho skeptického rybníčku, web Sisyfa i naše facebooková stránka jsou vám, samozřejmě, rovněž k dispozici.

Autor: Lenka Jelena Příplatová | čtvrtek 6.11.2014 16:37 | karma článku: 19.47 | přečteno: 1452x

Další články blogera

Lenka Jelena Příplatová

17. listopad a Santa Claus

Před pěti lety jsem byla požádána Literárními novinami, abych sepsala článek obhajující Santa Clause oproti Ježíškovi - zatímco Ježíška byl ochoten hájit kde kdo, na stranu Santy se nikdo příliš nehnal. Jsme správní vlastenci, ne?

14.11.2016 v 13:44 | Karma článku: 7.82 | Přečteno: 467 | Diskuse

Lenka Jelena Příplatová

Expozice Archa Noemova: Politicky korektní kabinet kuriozit

tl;dr: Expozicí Archa Noemova nás Národní muzeum ujistilo, že jsou jeho odborníci chytří lidé, kteří ovládají řadu dlouhých a obtížných slov, a zároveň vyřešilo tři nejpalčivější problémy své současné existence:

11.11.2016 v 11:27 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 449 | Diskuse

Lenka Jelena Příplatová

O bozích, skepsi a Grygarech

V posledních dnech se, jako už zhruba po tisící, strhla na facebooku soutěž o nejpravějšího skeptika*. Co to je? To nikdo neví, ale každý na to má vlastní názor a nebojí se ho použít.

1.7.2015 v 1:13 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 993 | Diskuse

Lenka Jelena Příplatová

O školách a holubnících

Diskuse kolem školství a vzdělávání se někdy dostávají do pro mne zcela nepochopitelných rovin. Na výkřiky: "Matika je zbytečná!" jsem si už zvykla, a považuji je tak trochu za kolorit společnosti. Kvákání žab u rybníka

16.6.2015 v 14:02 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 542 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.88 | Přečteno: 633 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.27 | Přečteno: 785 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 223 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.58 | Přečteno: 369 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.39 | Přečteno: 456 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1322

Internetový troll, pohlaví ženské, v současnosti si hrající na biologa. Adultní jedinec s antitheistickými sklony, fanatik antifanatismu, fanoušek antiky.

Fair Warning: Ačkoli je autorka členkou výboru Klubu skeptiků Sisyfos, členkou spolku Ateisté ČR, jakož i zaměstnankyní Katedry filosofie a dějin přírodních věd PřF UK, názory publikované na tomto blogu jsou výhradně její vlastní, a v žádném případě je nelze zaměňovat s oficiálními stanovisky libovolné organizace, v níž kdy figurovala, figuruje, či figurovat bude.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.