Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

17. listopad a Santa Claus

14. 11. 2016 13:44:31
Před pěti lety jsem byla požádána Literárními novinami, abych sepsala článek obhajující Santa Clause oproti Ježíškovi - zatímco Ježíška byl ochoten hájit kde kdo, na stranu Santy se nikdo příliš nehnal. Jsme správní vlastenci, ne?

Dneska jsem na svůj starý text zcela náhodně narazila, a tak si říkám, že je možná vhodné jej trochu oživit. Stěžovala jsem si v něm totiž, že se spokojíme s bitkami o Ježíška, jehož pravý původ si ani pořádně nepamatujeme, ale pořádně oslavit vznik Československa či 17. listopad, to už možná ani neumíme, anebo nevíme proč.

Jsem těžký cynik, naplní-li se moje na půl huby pronesená proroctví, jde to s námi z kopce. V dozvucích letošní frašky okolo 28. října vzpomínám na loňskou frašku albertovskou, a vzhledem k zaoceánské tragédii z minulého týdne už jenom čekám, co nám vítr přinese za pár dní. Ivanu Trumpovou snad ne, tu nám přinese leda čert, a naštěstí to ještě chvíli potrvá.

Tak tohle je tedy to vlastenectví? To, co se v rádoby civilizované části světa děje v posledních letech? Xenofobie, protekcionismus a hulvátství? To nás spasí proti cizákům ze Sýrie i z Ameriky,a přivolá nám Spasitele z Ruska a Číny? A státní svátky spojené s hrdými dny našeho státu budeme trávit slovníma přestřelkama o to, kdo má delšího Ovčáčka? Tak jo, tak asi nikdy nebudu vlastenec. Budu si pouštět pohádky o Santovi, péct ateistické perníčky, 28. října číst texty od Masaryka, a 17. listopadu zapálím svíčku za všechnu naději, která z nás za ty roky nějak vyprchala. A třeba sepíšu další text... tentokrát třeba o Svatém Valentýnovi, když už jsem teda ten ateista. Ale teď zpátky za Santou...

S blížícími se vánočními svátky můžeme opět v ulicích zaslechnout rozhorlené projevy na obranu našeho Ježíška, této zaručeně české tradice podle vytlačované jakýmsi americkým zlosynem z reklamy na CocaColu. V boji s americkým nepřítelem svou tradici zcela jistě máme. Zatímco ovšem státem pořádané hony na brouky bramborouky uchlácholily krvelačnost kdejakého amerikobijce, dnešní zasloužená nevraživost vůči introdukovaným severoamerickým rakům omezuje svoji působnost na kruhy přírodovědné. Veřejnost, vědoma si potřeby vnějšího nepřítele, opustila oceán zavlečených organismů a jala se pranýřovat zavlečené svátky v čele s jejich maskotem Santou Clausem. Ovšem jak už to tak bývá, ačkoli veřejnost spokojeně pranýřuje, tetička historie jen pobaveně kroutí hlavou. Jak překvapivě krátká je paměť bojovníků za staré dobré zvyky, si můžeme snadno ověřit letmým pohledem do rodokmene našich dvou nejoblíbenějších nositelů dárků: Zatímco Santa známý pod svými pseudonymy svatý Mikuláš, Sinterklaas či Father Christmas okouzloval Evropu již dávno před reformním hnutím, Ježíšek, tedy Christkind, se narodil v myslích německých protestantů z úzkého kruhu kolem Martina Luthera jako alternativa k Mikulášovi protežovanému zlou katolickou církví. Ani jako reklamnímu výrobku se mu zprvu příliš nevedlo, dokonce i v našich husitských srdcích zdomácněl až v devatenáctém století. Milovaného Mikuláše nakonec sice z našich Vánoc přece jenom vystrnadil, ovšem pouze na začátek prosince.

Santa, který ke svému červenobílému ustrojení přišel, navzdory hojně tradovanému mýtu, dobré půlstoletí před svým prvním angažmá v reklamě na CocaColu, však k mému stromku nepřichází jen z důvodu tradice. Jsem ateistka v notně ateistické zemi, proč bych měla místo pohádkové postavičky obklopené soby s červenými nosy hostit mlékem a sušenkami malého Ježíše Krista? Bodrý fousáč Santa Claus se svým předobrazem v dobrotivém světci ze 4. století našeho letopočtu snad přece jenom více vystihuje podle mne nejpodstatnější účel Vánoc a dalších svátků: rozzářit dětské oči. Jde-li Vám toto doma lépe s pro mne poněkud neuchopitelným Ježíškem, prosím, nechte si jej. Já tu však ráda přivítám dlouho ztraceného navrátilce ze zámoří a snad i trochu americké schopnosti doopravdy slavit – nejen Vánoce, ale i třeba památku zesnulých u nás spojenou především se zástupy truchlících babiček spěchajících zapálit svíčku na hřbitově. Myslím, že národní hrdost a vzpomínku na naši historii bychom mohli daleko spíše zachránit, kdybychom se naučili řádně oslavit třeba vznik Československa, 17. listopad či svatého Václava. Možná by pak i zástupci nejmladších generací tušili, proč že se v ty dny na veřejnosti vlastně objevuje tolik politiků s věnci a falešnou slzou v oku – to by byl, panečku, dárek!

Autor: Lenka Jelena Příplatová | pondělí 14.11.2016 13:44 | karma článku: 7.82 | přečteno: 463x

Další články blogera

Lenka Jelena Příplatová

Expozice Archa Noemova: Politicky korektní kabinet kuriozit

tl;dr: Expozicí Archa Noemova nás Národní muzeum ujistilo, že jsou jeho odborníci chytří lidé, kteří ovládají řadu dlouhých a obtížných slov, a zároveň vyřešilo tři nejpalčivější problémy své současné existence:

11.11.2016 v 11:27 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 440 | Diskuse

Lenka Jelena Příplatová

O bozích, skepsi a Grygarech

V posledních dnech se, jako už zhruba po tisící, strhla na facebooku soutěž o nejpravějšího skeptika*. Co to je? To nikdo neví, ale každý na to má vlastní názor a nebojí se ho použít.

1.7.2015 v 1:13 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 990 | Diskuse

Lenka Jelena Příplatová

O školách a holubnících

Diskuse kolem školství a vzdělávání se někdy dostávají do pro mne zcela nepochopitelných rovin. Na výkřiky: "Matika je zbytečná!" jsem si už zvykla, a považuji je tak trochu za kolorit společnosti. Kvákání žab u rybníka

16.6.2015 v 14:02 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 540 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavel Liprt

Komňa - vesnice roku 1592 nebo 2011?

Že se Jeníček narodil, to je jisté. Dokonce i na dni se všichni shodnou, byl to 28. březen 1592. Horší je to ale s místem narození Jana Amose Komenského. Nic určitě nezkazím, když uvedu, že se tak stalo na jihovýchodní Moravě.

27.6.2017 v 15:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

František Filip Dvořák

Sugesce k ovládání společnosti

Od nepaměti tento mechanismus využívaly kulty a církve všeho druhu. A proč to dělají? Inu - myslí to s námi dobře. Dokonce tak dobře, že nás ochrání před tím, abychom se namáhali myslet sami.

27.6.2017 v 12:58 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 372 | Diskuse

Jaroslav Čejka

O miliardáři, kterému ukradli křeslo

Wolkrova "Pohádka o milionáři, který ukradl slunce" už dávno není in. Zná ji jen málokdo. Podobně jako jejího autora. Dnes jsou v kurzu jiné příběhy. Například ten o miliardáři, kterému ukradli křeslo. To ministerské, samozřejmě.

27.6.2017 v 12:27 | Karma článku: 16.96 | Přečteno: 658 |

Josef Hejna

Sedlina

Každý občan má svůj rozum, každý může posoudit papalášské praktiky Pražského hradu sám. Jenom přemýšlím, jaké výročí mává na Ovčáčka. Tomu by to na Hradě moc slušelo.

27.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 15.42 | Přečteno: 234 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Multikulti polévka

Občas se po cestě z fitka domů stavuji tady u nás v haagském ghettu v takovém kebab-shoarma bufetu. Chodník a výlohu mají sice podělanou od holubů a ani vevnitř to není nic moc, ale maso dělají výborné.

27.6.2017 v 9:33 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 1379 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1320

Internetový troll, pohlaví ženské, v současnosti si hrající na biologa. Adultní jedinec s antitheistickými sklony, fanatik antifanatismu, fanoušek antiky.

Fair Warning: Ačkoli je autorka členkou výboru Klubu skeptiků Sisyfos, členkou spolku Ateisté ČR, jakož i zaměstnankyní Katedry filosofie a dějin přírodních věd PřF UK, názory publikované na tomto blogu jsou výhradně její vlastní, a v žádném případě je nelze zaměňovat s oficiálními stanovisky libovolné organizace, v níž kdy figurovala, figuruje, či figurovat bude.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.