Nevím, zda je na vině moje osoba nebo má profese, když se však sejdu s poněkud vyšším množstvím lidí (čili například s jedním dalším), debata se po krátké či ještě kratší době obvykle stočí někam k rozmnožování, pohlavnímu výběru, a odborným biologickým otázkám typu „proč mi ty kozy vlastně připadají tak sexy“? Není tomu ostatně tak dávno, co mi i moje drahá maminka po chvíli nesmělého přešlapování povídá: „Víš, my jsme se včera na srazu dvanáctiletky nemohli dohodnout… a já, když prej mám tu dceru bioložku… no, jako, nevíš náhodou… má kohout penis? A jestli ne, jak to vlastně s těma slepicema dělá?1“
Přiznám se, že se mé biologické záliby obvykle točí v poněkud jiných vodách. Ve volných chvílích sleduji kreacionistické humory – ať už ty jako vtip zamýšlené2, anebo mnohem vtipnější, pronášené, bohužel, se zcela vážnou tváří3, ve chvílích ještě volnějších pak v internetových vodách lovím působivé ilustrační obrázky4 osob postižených nějakým obzvláště milým parazitárním onemocněním. Používám jich ve svých přednáškách5 místo vtipů – z nějakého důvodu se potom málokomu chce usnout. Protože jsem se však v posledních letech přesvědčila, že popis geneticky podmíněných chorob způsobujících krutou a bolestivou smrt svým nositelům, nejlépe v prvních měsících jejich života, nebývá vždycky úplně vítaným oživením konverzace, zejména je-li snad právě podáván oběd, oživuji si nyní čas od času i různé etologické poznatky z oblasti zvířecích (a tedy i lidských) námluv. Z nějakého důvodu slovní spojení „anální otvor“ vadí u večeře mnohem méně ve spojitosti se sexem6, nežli s kořením produkovaným obřími písečnými červy z planety Arrakis7. Člověk se pořád učí…
Doba je ovšem zlá; internety má dneska každý, a tak se nejnovější poznatky ze sexuologických, psychologických a leckdy i veterinárních ordinací dozvídáme prakticky denně. Co vám potom má nebohý biolog vykládat nového? Inu, řešení je nasnadě. Musí si vytvořit poznatky zcela čerstvé, médii dosud neprobrané!
To ovšem není jen tak. My si tu sice můžeme pod fousy brblat hypotézy naprosto originální, dokud je ovšem na něčem či na někom neověříme, nemůžeme se o ně s vámi s čistým svědomím podělit. A tak vám teď nabízíme jedinečnou příležitost: Pokud se s námi prostřednictvím našeho zbrusu nového dotazníku podělíte o chvíli času a pravdivých údajů, my se s vámi na oplátku podělíme o zcela nové poznatky týkající se mimo jiné oblasti sexuální8. Dotazníček je, pravda, trochu dlouhý, hned po jeho vyplnění se však dozvíte několik informací o tom, jak si stojíte ve srovnání s respondenty našich předešlých průzkumů. V průběhu i po skončení studie vás potom budeme zásobovat zajímavými informacemi, které získáme analýzou vašich odpovědí. Nebojte se, dotazník je zcela anonymní. Naleznete jej zde, naši skupinu přátel a příznivců evoluční biologie a psychologie potom najdete na facebookové stránce Pokusní králíci, kde se jednou až dvakrát do týdne objevují zajímavé informace z našich i cizích výzkumů, občasné dotazníky a čas i možnosti soutěžit o zajímavé knihy a veselá králičí trička. Kromě vyplnění dotazníku vám budeme velmi vděční i za jeho sdílení!
Odskok do sousedních vod mimovýzkumných: pokud vás ve slabších chvilkách zajímají i témata jiná než sexuální, zkuste zavítat na pravidelný přednáškový cyklus Pátečníci, anebo si jej aspoň nalaďte na youtube.
Odkazovníček:
1) Odpověď mohou zvídaví čtenáři nalézt například na Oslovi.
2) Jeden z mých nejoblíbenějších kreacionistických komiksů přímo ze stránek vrchního amerického pábitele Kena Hama Answers in Genesis.
3) Ministerstvo zdravotnictví varuje, po shlédnutí odkazovaného videa možná ucítíte neukojitelnou touhu navěky opustit naši planetu. Byli jste varováni.
4) Dobré ráno, chystáte-li se ke spánku.
5) Upozornění: žádného ze jmenovaných parazitů nelze diagnostikovat ani léčit přístrojem Oberon. Tento je schopen identifikovat a odstranit výhradně přetlak ve vaší peněžence.
6) Módní témata lze přece diskutovat za všech okolností!
7) Nemódní literaturu raději zabalit do obrázku nevinných koťátek.
8) Ostatně s prvními výstupy z dotazníku jakož i s jedním z důvodů, proč jsme se vlastně najednou posunuli k takto šťavnatým tématům, můžete už teď nalézt v nejnovějším blogu Prof. Jaroslava Flegra.
